Úvod

Mongolsko se rozprostírá na ploše 1,564 mil. km2 což je dohromady plocha Británie, Francie, Německa a Itálie ale žije zde jen 2,3 miliony obyvatel, což ho řadí na nejřidčeji osídlenou zemi na světě. Leží ve východní centrální Asii mezi 87°47´ a 119°57´ východní délky a 52°62´ a 41°35´ severní šířky s průměrnou nadmořskou výškou 1580 m n.m. Nejvyšším pohořím je na západních hranicích [[Altaj]] (4362m) a nejnižší bodem hladina jezera Khökh nuur (552m) na východě země. Mongolsko se nachází v kritické přechodové zóně střední Asie. Na území se střetává velká sibiřská tajga, centrální asijská step, velehory Altaj a poušť Gobi. Tato kombinace utváří v Mongolsku bohaté přírodní dědictví a specifické biologické rozmanitosti se vzácnými rostlinami i živočichy, např. sněžný leopard (Uncia uncia), antilopa sajga (Saiga tatarica mongolica), argali - ovce středoasijská (Ovis ammon), divoký velbloud (Camelus bactrianus), gobijský medvěd (Ursus arctos), osel divoký (Equus hemionus) a jeřáb sibiřský (Grus vipio). Nejznámějším je ale určitě kůň převalského.

Podnebí

Mongolsko je známo jako „země modré oblohy“, má kontinentální klima s dlouhými, studenými, suchými zimami (říjen až duben) a krátkými, mírnými a relativně teplými léty. Když uprostřed zimy v lednu dominuje chladný arktický vzduch, dosahují teploty v průměru –20 až –35°C. V oblasti jezera Uvs v severovýchodním Mongolsku, známé jako nejedno z nejchladnějších míst v celé Asii, byl naměřen teplotní rekord –58°C. Naproti tomu v létě teploty v poušti Gobi stoupají až ke 40°C, letní průměr je 16°C a nejteplejší měsíc je červenec. Roční srážky se pohybují od 600mm v [[Khentii]], [[Altai]] a na [[Khövsgöl]] k 100mm v Gobi. Vzácností nejsou ani prudké a náhlé lijáky, které způsobí povodně. V Mongolsku je v průměru 240 slunečných dnů ročně. Stále vanoucí vítr způsobuje proměnlivost počasí.

Nerostné bohatství

V mnoha oblastech byla objevena ložiska železných rud, mědi, cínu, olova, wolframu a dalších vzácných kovů. Severní oblasti jsou bohaté zásoby kamenného a hnědého uhlí. Ve všech oblastech země je velké množství stavebního materiálu jako žula, vápenec, mramor, sádra, asfalt. V jezerech jsou bohaté zásoby kuchyňské a Glauberovy soli. Je zde sousta minerálních pramenů a léčivými účinky, např. [[Shargaljuut]].

Vodstvo

Zemí probíhá hranice světového vodního předělu v pohořích Khentej, Khangaj a částečně Altaj. K povodí severního ledového oceánu patří největší mongolská řeka Selenge, která pramení pod názvem Ider v Changaj a ústí do jezera [[Bajkal]]. Velké přítoky Selenge jsou Delger mörön, Egín gol a Orchon. Další velké řeky Onon, Kherlen, Khalkhyn gol se vlévají do Amuru, který ústí do Tichého oceánu. Třetí skupina řek končí v oblasti centrální Asie, kde zásobují bezodtoká jezera.

V Mongolsku je na 3500 jezer s rozlohou větší než 1 km2. Největší jezero je Uvs nuur (3350km2), nejhlubší jezero je Khövsgöl (238m, 2620 km2).