Trasa vede převážně po vozových cestách, kudy jezdí občas 4WD ale z horního okraje caldery se otevírají dolů krásné výhledy.

Pozor parkoviště u Parador Nacional, kde se otáčí autobus se navečer zavírá závorou (cedule). Auto je lepší nechat na protilehlém parkovišti u Roques de García. K přesunu do na El Portillo se dá využít autobus nebo druhé auto.

Začátek cesty je přes silnici proti informačnímu středisku (Centro de Visitantes) na El Portillo (2000m). Za závorou po široké silnici (značeno jako okruh) asi 5min k rozcestí, kde se jde vlevo. Touto cestou se obchází zleva Montaña de Las Arenas Negras (2343m) a po průchodu sedlem před Montaña Cerrillar (2361m) se napojí na cestu, po které by si šlo túru zkrátit, pokud by se pokračovalo na rozcestí rovně (v protisměru značení). Za sedlem cesta vyústí na rozlehlou planinu (okruh se vrací vpravo, my vlevo), v levé části planiny je záhadná oplocená oblast (vojenské cvičiště). Cestu si je možno nablížit, pokud se budeme držet šikmo napravo a mezi keři neboť takto musíme protnout širokou cestu, po které se pokračuje vpravo (k jihu). Touto cestou nyní půjdeme cca 2 hodiny. Cestou se otevírají pohledy do caldery a na Pico de Teide. Posléze cesta začne obcházet okrajové hory zleva, začne stoupat a udělá několik zákrutů aby se nakonec zhoršila na autem neprůjezdnou cestu. Zde je třeba dávat pozor a nepřejít odbočku na pěšinu vedoucí prudce vzhůru na Montaña Pasajirón (2529m). Je značeno kamennými mužíky a červenými puntíky ale proti mapě Kompass nebo průvodci Freytag&Berndt je trošku dříve. Z vrcholu je možno v dáli vidět cíl cesty ale ten je ještě daleko. Sestup do sedla Degollada de Guajara, kde se lze rozhodnout, zda budeme pokračovat přes horu Guajara (2715m) nebo po vozové cestě na dně caldery. Cesta se kroutí a je dobré sledovat možné zkratky – nedá se přejít na jinou cestu, ta je jen jedna. V závěru procházíme kolem navečer krásně zbarveného skalního města Piedras Amarillas. Od závory vede vpravo zkratka k Parador Nacional.

Královský přechod přes nejvyšší horu ostrova.

Od informačního střediska (Centro de Visitantes) na El Portillo se dáme po značené cestě nejprve přes botanickou zahradu a posléze zvolna vzhůru otevřenou krajinou. Kolem jsou krásné motivy kručinkových keřů na světlé pemze se sopkou v pozadí. Za 2 hodiny se dorazí na vozovou cestu vedoucí od parkoviště u silnice. Po této cestě vede klasická výstupová cesta. U cesty bude možné posléze vidět obří černá „vajíčka“ Huevos del Teide.Za 45min dojdeme ke stezce šplhající na Teide. Odtud je dobré si udělat 10min odbočku na Montaña Blanca. Tato sopka, ač je vysoká 2750m, vypadá proti o kilometr vyšší sestře jako naprosto bezvýznamný kopeček. Z ní můžeme vidět i cíl naší cesty – chatu Refugio de Altavista (3260m). K ní je ale třeba stezkou vystoupat 1,5hod.

Národní park chrání celou calderu (13 571ha) okolo Pico de Teide. Caldera dosahuje vskutku obřích rozměrů s průměrem přes 20km.

Přes calderu jezdí 2 autobusové turistické linky (342-z Playa de las Américas a 348-z Puerto de Santa Cruz). Při dobrém naplánování je lze dobře využít při přechodech. Autobus 342 projíždí přes Boca Tauce cca v 10:30 a po 10 minutové přestávce u Parador Nacional končí v cca 11:30 na El Portillo. Zpět se vrací v 15:15 z El Portillo, popř. 16:00 z Parador Nacional

Alpské skupiny na hranicích Itálie a Švýcarska

Jižní konec alpského oblouku na hranicích Itálie a Francie.