Velkolepý třídenní přechod přes několik vrcholů po zajištěných cestách s lezeckými zážitky. Okruh lze různě modifikovat díky šikovně umístěným chatám a bivakům.

Příjezd

Výchozím místem je velké parkoviště (zdarma) u Dom v Kamniški Bistrici. Což je při předpokládaném příjezdu ze severu poměrně komplikovaně přístupné místo ale nachází se přímo ve středu našeho okruhu. Údolí ústí až blízko Lublaně Ljubljana ale pokud jedeme ze směru Jezersko/Kranj lze přejet hřeben po trase Cerklje, Apno, Šenturjska Gora, Sidraž, Mlaka, Kamnik. Pozor v jednom úseku mezi Šenturjska Gora-Sidraž je v uvedeném směru poněkud záhadný zákaz vjezdu (jednosměrka) v určitých hodinách ve všední dny. Při cestě z Celje vede silnice přes Gornji Grad.

Trasa

1.den

Od parkoviště u jezírka (600m) - tzv. velký pramen - zpět 1,5km po silnici k začátku pěšiny (571m) směr Slap Orlice/Kacbekov dom. Cesta nejprve stoupá mírně lesem, za cca 45min je nepopsaná odbočka (široká cesta) k vodopádu, který ovšem 10/2009 měl málo vody. V blízkosti geocache. Dále začíná pěšina prudce stoupat a klikatit se lesem. Značení je poněkud nejisté ale pravděpodobně je zde jen jedna stezka s mnoha zkratkami (I když je zde teoretická možnost dojít po lovecké cestě přes Šraj pesek přímo na Kazbekov dom, najít její začátek nebude ale pro cizince jednoduché, navíc je na ní údajně obtížnější nejištěný úsek). První část stoupání vyústí na vyhlídce s lavičkou abychom přechodem přes žlab pokračovali ve stoupání řídnoucím lesem a klečí až dosáhneme sedla Presedljaj (1613m, 2,5h z parkoviště). Následuje klečový výstup (Čohavnica), kdy se přetlačujeme občas s pružícími větvemi. Později se krajina otevře už lehce podél železných tyčí dojdeme na Prag (1911m), odkud už je pohled na rovný kotel Korošica, kde se později ukáže i chata Kazbekov dom (1h40min). Ještě předtím je možno odbočit k jezírku Vodotočnik, což má být rarita - jezero ne vápencové krajině.

Od domu stezka stoupá jižními svahy Ojstrice a lehkým lezením za 1hod dosáhneme vrcholu (2350m). Sestup stejnou cestou k odbočce na štěrbinu Škarje (2141m), kterou dosáhneme za 1hodinu. Stezka dále stoupá vzhůru v blízkosti hřebene poté asi 2x nahoru dolu přes dvě tušené "Planjavy" ale ten pravý vrch Planjava (2394m) je až za 1h30min chůze (krátká odbočka k vrcholu).

Krátký sestup ke křižovatce, kde se dáme vpravo, následuje sestup suťovými poli a žlaby k "hlavní cestě" Korošica-Kamniško sedlo. Ta po dosažení západní stěny začné prudce klesat a poté traverzovat stěnu, opatrně, traverzy zajištěny lany. Kamniško sedlo s chatou Kamniška koča(1864m) dosáhneme za 1h20min. Na chatě je přátelská atmosféra, mapy, průvodce, voda zdarma, i když nápis říká, že je nepitná, šéf ji vřele doporučil.

Celkový čas 10h30min.

2.den

Od chaty stoupáme severními svahy Brana abychom poté sestoupili zase dolů do štěrbiny Kotliči. Jedná se nepříjemný částečně exponovaný úsek zajištěný většinou ocelovým lanem. Za deště a mokra i nebezpečný. Ve štěrbině se přelézá nahoru dolu kolem věží a poté už lehce východním úbočím Turska hora. Jedinou vyjímkou je prolézání skrz útvar Sod brez dna (Sud bez dna), kdy je nutno vylézt vzhůru podél ocelového lana (krátké). Vrchol 2251m dosáhneme za 1h45min.

Následuje lehký sestup k hornímu okraji Turski žleb a poté vápencovým karem pod JV stěnu Skuta. Nejprve po kolících traverzujeme stěnu abychom velkým suťovým kotlem dosáhli nástupu. Lezeme přímo vzhůru po pevné skále (nádhera!!!)a po kolíkách stěnou až dosáhneme hřebenu, po něm exponovaně vpravo (ocelové lano) a dále opět vzhůru až dosáhneme vrcholu 2532m, což je kupodivu konec stěny, který celou dobu vidíme. Z Turska hora překvapivě jen 1hod45min.

Sestup už vede chodeckým suťovým terénem kolem Štruca. Zde je šipka voda ale žádnou jsem na přelomu září/října zde neviděl. Dojdeme k odbočce na Dolgi hrbet (25min). Ten sice můžeme podejít karem ale jeho přelezení je zlatým hřebem dne. Tato nádherná hřebenovka začíná nejtěžším místem, kdy je nutno exponovaně slézt v sestupu do štěrbiny po několika kramlích vedoucích po břichu skály. Zhora vypadá těžší než to je. Následuje hřebenovka nahoru dolu s minimální ztrátou výšku přímo po hřebenu přes několik vrcholků. Nakonec prudce slézáme dolů, to je druhý nejtěžší úsek, exponováno, zajištěno lany a kolíky, dobrá skála a stupy. Za dobrou 1h dosahujeme Mlinarsko sedlo(2334m). Odtud můžeme sestoupit sk severu na Češka koča nebo zkrátit trasu a sestoupit karem na Kokrsko sedlo. Pokud je dostatek času pokračujeme na Grintovec. Opět přelézáme přes hřebenové věže a skryté štěrbiny až dosáhneme severní stěny, kudy nepříjemným chodeckým terénem (s jednou vyjímkou - vzdušné kolíky), Pozor na padající kameny (helma!) vystoupíme na vrchol (2558m) nejvyšší hory pohoří, slabá 1hod.

Sestup klasickou cestou je velmi nudný (monotónní široká suťovo-kamenitá stěna), později erodovaná stezka, ale je to ideální závěrečný sestup dne, cíl je vidět a je to už pouze dolů (já 1h50min ale hodně pomaloučku s focením a svačinou) na Kokrsko sedlo (1793m) kde je Cojzova koča.

U chaty se trochu pozastavím, na rozdíl od předcházející přátelské chaty je tato opakem. Snad je to tím, že leží na velmi frekventované trase auto-chata-vrchol-chata-auto ale 10/2009 zde nebyla tekoucí voda. Všechny kohoutky kromě nepřístupné kuchyně a splachovacích nádržek měly odmontované hlavice, takže bylo na další den nutno kupovat 1/2l vody po 1,10€. Za krajíc chleba si automaticky účtují 0,70€ (i když ho automaticky dávají k jídlu jota - ta byla tedy výborná - jako by byl jeho součástí), platí se za jídlo okamžitě, zmatky při placení-samozřejmě v neprospěch platícího. Žádné knižky ke čtení.

Celkem 10hod.

3.den

Můžeme sestoupit podél nákladní lanovky k parkovišti nebo pokračovat dále na Kalški greben. Stezka vede od chaty po suťové hraně vzhůru, poté traverzuje suťový kotel abychom poté lezením stěnou (kolíky) dosáhli hřebene (30min). Odbočka vlevo nás za 10min dovede na nenápadný vrchol Kalška gora (2058m). Což je ovšem fantastický rozhledový bod, odkud máme celý amfiteátr před sebou. Za pěkného počasí se vyplatí i kdybychom se měli vrátit k chatě. Což bych zvážil, protože zbytek popsaného okruhu je úmorný.

Vrátíme se na odbočku a buď můžeme pokračovat dolů a podejít tak Kalški greben přes Kalce nebo dále po hřebeni. Bude následovat nepříjemná stěrbina, zajištěná lanem a po chvíli ještě jedna, což bude nejtěžší místo celého okruhu. Jedná se o exponovaný sestup (cca 15m) do štěrbiny. Výborně zajištěno dvěma lany a kolíky (ale já osobně použil sebejištění, no aspoň jsem ho netáhnul zbytečně). Poté už většinou chodeckým terénem dosáhneme několika předvrcholů a nakonec vrcholu (2224m, 1hod). Výhledy na Storžič a kopce s lyžařskou oblastí Krvavec. Někde v Kalce je Krvava lokev, což je jezírko s červenou vodou.

Následuje vyloženě chodecký terém po klečových planinách do sedélka (45min) a na Vrh korena (1989m, 30min). Pokračujeme dále směr Mokrica, po napojení na další cesty ovšem pozor na značení, zejména za mlhy, je zde několik cest, značení sporadické, kleč, stezky od dobytka. Správný směr je držet se co nejvíc vpravo (při pochodu na JZ) pod svahem V.Zvoh (sestup k jezírku). Já jsem šel po starém značení Košutna, které vedlo více vlevo a dovedlo mě k salaši s pěknou kapličkou. Údajně se dá sestupovat dále ale já jsem zatočil doprava ke kříži a poté pod stěnou (zajištěno lanem) se vrátil na původní trasu k jezírku kde je (pastevecká???) koča Koren. Značení ovšem i tady je bídné. Pokračujeme vpravo nad jezírkem, přehoupnem se přes vrchol, na odbočce vlevo. Následuje sestup k dalším salaším, kde se dáme zase vlevo, odtud je značení už jasné, kolem salaší, po louce, lesem, stále dolů do Dolina Korošice kde bude zprvu hodně kamenitá poničená cesta, která později vyústí na širokou prašnou lesní silnici. Pokud by zde bylo zaparkované auto nebo např. schované kolo, jednalo by se o dobrou variantu sestupu. Pokud ale je nutno dojít k výchozímu bodu pěšky bude se jednat o šlapačku nekonečným liduprázdným údolím než sestoupíme do hlavního údolí k řece Kamniška Bistrica (z Vrh Korena 4hod).

Odtud stopem, autobusem nebo pěšky (lesem, ne po silnici, 50min) k výchozímu bodu. U Naravni most je uzoučká hluboká skalní soutěska Predoselj, ve které burácí řeka. Další zajimavostí se Mali izvir (malý pramen), který je poslední zastávkou před toužebně očékávaných parkovištěm, kde cesta končí.

Celkem 9h30min.

Těsně pod parkovištěm je odbočka k "mezinárodnímu picnic centru", hospoda ale i stolek s lavičkou a v nedaleké řece se nechá umýt.

Vybavení

• voda
• hůlky
• helma
• sebejištění (viz text)
• mapa Freytag&Berndt WK471 Kamniško/Savinjske Alpe (1:50000) nebo pěkná slovinská Grintovci 1:25000 (cca 8€)
• inkoust pokud si chcete orazítkovat vrcholovými razítky
• spacák ani povlečení není potřeba, na chatách jsou deky i povlečení

Příloha	Velikost
kamnicko_savinjske_alpy.jpg	0 bytů