17.den/neděle - sbohem angličtino

Ráno váháme zda jet v 8:30 nebo 10 hodin. Nakonec jedeme prvním spojem. Odjezd se trochu opožďuje a když konečně vyrazíme, musíme se vrátit, protože jedna holka si spletla lodě - nechce do Belize City ale na San Pedro. Ve městě se snažíme koupit známky ale pošty mají o víkendech zavřeno. Hledáme autobusový terminál ale ten se přestěhoval, naštěstí ne daleko. Stíháme autobus do Chetumal (11BZD) - autobus je dlouhá žlutá americká školní rachotina a neskutečným množstvím lavic potažených podobnou koženkou, jakou jsme poznali v čínském vlaku "hard seats". Čím více lavic tím méně místa, kterého se nedostává ani místním. Těm vadí i starý zapáchající homelesák nevábného vzhledu. Je vystoupen při nejbližší příležitosti. V Orange Walk autobus přepadnou prodejci. Ve městě je dům s českou vlajkou, na p.Vostrého to ovšem nevypadá, ten si určitě u Harvardů vydělal na víc než desetinásobek.

Na hranicích musíme vystoupit, projít celnicí a zaplatit 17,50USD jako výstupní a "konzervační" taxu. Na mexické straně se trochu bojíme aby z nás nechtěli vytáhnou nějaký peníze za turistickou kartu. kterou nám nevzali při odjezdu do Guatemaly ale stačilo pouze ukázat.

V Chetumal vystoupíme na konečné (14:15), která je dost daleko od terminálu, kam se pěšky přesunujeme. Chetumal je netypické město, je strašně roztahaný a nejezdí zde vůbec colectiva ani městská, pouze taxíky. Najíme se a necháváme batohy drahé v úschovně ($5 za hodinu). Do města je to pěšky půl hodiny, Probíhají zde přípravy na festival, který začne kolem 19 hodiny, takže ještě stihneme návštěvu mayského muzea ($50), kde strávíme 2 hodiny.

Po sedmé opravdu začne karneval a postupně se střídají skupiny a školy. Tančí děcka, mládež i dospělí. V osm se přesuneme na terminál. Já jdu nakoupit do vedle stojícího obrovského supráče a v 21:30 nám jede autobus. Tentokrát je to supermoderní bus OCC v němž právě končí Gladiátor - bus totiž vyjížděl z Cancún.