Ráno vyhlížíme autobus ale dlouho se nic neděje až v 6:15 je tu. Řidič chce vidět lístky a trochu se diví, že chceme udělat stop-over v San Ignacio. Jsme mile překvapeni organizací cestovky, protože vše funguje jak jsem domluvil v Bethél. Cesta k hranicím Melchor de Mecos je nejprve asfaltová, pak už prašná a blátivá. Po 8 jsme na hranicích,. na guatemalské straně (dřevěná bouda) žádný problém, na belizské moderní budova pouze je potřeba vyplnit formulář a víza v pase. Pak ale dlouho čekáme na 4 lidi. Ukáže se, že jedna z nich asijského typu neměla víza a teprve je vyřizovala. Řidič už byl nervózní a nechtěl čekat, protože mohli jet ještě dalším autobusem, pár lidí si vzalo radši taxi. Je stále zataženo a rozhodujeme se jet až do Belize City, protože u moře bude pěkně. Celé území podél silnice je obydleno ani se nedá poznat hranice obcí, upravené domy, anglické trávníky. V Belize City jsme v poledne a zlepšuje se nám nálada, konečně totiž vidíme po několika dnech modrou oblohu. Jdeme vybrat z bankomatu peníze a někam se najíst. Jsme rádi, že nebudeme muset několik dní lámat španělštinu, vlezeme teda do čínského bistra, kde ovšem mluví výhradně čínsky. Domluva je teda jěště trochu komičtější. Nakupujeme zásoby v supráči, je tu celkem draho.

Ve 13:30 nám odjíždí rychlý člun na Caye Caulker, pěkně to fouká a cesta trvá asi 50min. Hledáme na LP fóru doporučený Hotel Miramar. Bereme si dražší pokoj se sprchou a výhledem na moře (40BZD). Vedro nás na pár hodit znehybní a pak se vydáváme hledat potápěčské agentury. Zkoušíme Carlose (Holchan 70$) ale nakonec bereme velmi drahý celodenní výlet na Blue Hole na 90USD. Pouze je problém z ploutvemi, musím si je shánět sám a Luciana je zaplatí.