Z vrcholů je nádherný pohled do údolí Tamar/Planica, na mamutí můstky v Planici. a zejména na protilehlou dvojici obrů Mangart (2679m), Jalovec (2645m) a mezilehlé Kotovo sedlo (2134m).

Příjezd

Od severu z Kranjska Gora nebo z jihu z Bovec po legendární silnici na sedlo Vršič (1611m). Silnice byla vybudována ruskými válečnými zajatci za 1.světové války. Sloužila jako strategická zásobovací cesta pro rakouské jednotky, které držely pozice od Više po Bovec. Při stavbě zahynulo mnoho zajatců a tak je připomínají vojenské hřbitovy kolem silnice a nad Mihov dom je památník Ruska kapelica s pravoslavný kostelíkem (parkoviště) Na úseku severně od sedla je 24 vraceček a na jižní straně je jich o dvě méně. Na severní větvi silnice ve výšce cca 1350m je místo na zastavení, stolky, informační tabule a především místo s krásným výhledem do severní stěny Prisojnik. Je vidět 80m skalní okno i přírodní útvar, který je podobný obrazu lidské tváře.

Jelikož hranice Triglavskeho NP je za Kranjska Gora není zde možno stanovat ani bivakovat. Jezdí kolem strážci. Není možno přespávat ani v autech. Pokud se ale zastaví na označeném parkovišti (např.přímo na sedle), tak podle mého názoru je vše v pořádku (není zde žádné omezení platnosti značky). Pozor toto parkoviště je, jako jedno z mála, placené a za poměrně nesmyslnou cenu 1000SIT. Hlídač už před 8 hodinou ráno obcházel kolem, uklízel a vyhlížel koho by kasíroval! Tak je lépe odjet o několik desítek metrů ze sedla dolů a tam bez problémů zaparkovat (např. u Erjačeva Koča, 1525m).

Trasa

Z Vršiče pěšinou skoro přímo k severu, popř. od Erjačeva koča přímo vzhůru kameným mořem a nad další zatáčkou po pěšině až na cestu vedoucí z Vršiče. Na sedélko Vratica (1807m, 30min), kde je odbočka vpravo na Sleme a doleva přímo pod severní srázy Mojstrovka.

Buď lze jít přímo vlevo (50min od parkoviště) nebo si udělat obcházku přes Sleme a vrátit se k začátku cesty z protisměru. Ze Sleme (1815m) krásné pohledy do severních stěn Jalovce.

Přístup k začátku zajištěné cesty vede přes suťoviska pod severními srázy Mojstrovky. Zajištěná cesta vede kolmými severními stěnami a je dobře odjištěna ocelovým lanem a kolíky. Vede často ve spádnici, tak velké nebezpečí pádu kamenů. Po dosažení hřebene jištění končí a vrchol (2332m) se dosahuje lehkým lezením po skalách (I). Celkový čas na zajištěnou cestu je necelých 1,5 hod. Na vrcholu je razítko, vrcholová knížka, krásné rozhledy a pravděpodobně lidi.

Jižní svah, který je vlastně obrovské suťoviště, kontrastuje s kolmými severními stěnami.

Dále se lze vrátit sestupem po klasické cestě směrem k jihu nebo pokračovat dále na protilehlou Velkou Mojstrovku (2366m, 20min). K tomu je třeba sejít několik desítek metrů a přejít přes suťové pole k suťovému žlabu vlevo od vrcholu. Žlabem se dosáhne hřebenu a po něm i vlastního vrcholu. Cesta je orientačně i technicky bezproblémová, dokonce je zde i staré značení.

Pokračovat lze dále po jakémsi ochozu téměř po vrstevnici na další vrchol Travnik (2379m, 20min). V závěru se vrcholu dosahuje lehkým lezením, nejlehčí průstup je značen mužíky. Ve vrcholové oblasti se úplný les kamenných mužíků a nádherný výhled na stále se blížící Jalovec a Mangart.

Zpět stejnou cestou a obrovské nepříjemné suťovisko traverzujeme křížem v sestupu a dále po stezce až do sedla (cca 2000m), odkud je vidět Vršič 400m pod námi. Následuje nepříjemný sestup prudkou sutí (pozor na uvolněné valící se kameny) a pak traversem se dosáhne sedla (cca 1hod15min).

Vybavení

• helma
• set na ferraty
• hůlky
• voda (pitná voda je v mnoha pramenech/vodopádech podél silnice, nahoře už není žádná)