Severní vápencové Alpy

Tvoří severní okraj alpského masívu.

Dachstein

Dvoudenní okruh s přechodem ledovce a zajištěnou cestou na marketingovou třítisícovku. Příjezd ------- Po dálnici na [[Linz]], Voralpenkreuz, [[Kirchdorf]] (už je dostavěná další část dálnice, která ale vede téměř stále v tunelech), před tunelem `Bosruck` (placený a stejně moc času neušetří) sjezd `Spital/Pyhrn`, přes průsmyk `Pyhrnpass` (945m) do [[Liezen]], proti proudu řeky Enns až do [[Schladming]], zde stoupání do [[Ramsau]] a dále po placené silnici k `Türlwandhütte` (1702m). Velké parkoviště (zdarma) pod lanovkou. (z Prahy 2 x 420km). Silnice se platí při odjezdu (7/2003) a stojí 7EUR za auto. Mýto se vybírá do cca 18-19 hod. Cena mýta je v ceně lístku na lanovku `Gletcherbahn` (i jednosměrného)!!! Lístek si mýtný procvakne kleštěmi. Trasa ----- ==== 1.den Lanovkou na **Hunerkogel** (2687m), odtud cestou po ledovci (vyjeto rolbou) k východní ostruze Dachsteinu. Zde začíná zajištěná cesta. Prvních skoro kolmých cca 15m není zajištěno lanem ale jsou zde kolíky a skoby (někde dost daleko od sebe). Na krok přes okrajovou trhlinu to chce dlouhé nohy. Po tomto morálovějším nástupu už průběžné ocelové lano až k širokému traverzu, který vede pod vrchol. Závěrečný výstup je jištěn opět jen skobami (padající kameny!) ale není tak těžký jako nástup. Na **vrcholu** je vrcholový kříž s knížkou. Sestup na západní stranu je jištěný lanem a je lehký. Vyloženě nepříjemný je závěrečný sestup sutí k ledovci `Gosaugletcher`. Jednak padají kameny ale hlavně pod sutí je už led. Ledovec se traverzuje na SZ pod `Mitterspitz`. Zde je kamenné pole, kterým je nutno projít (mužíci, asi sundat mačky). Dále ke konci ledovce (zde je možno sutí pod `Scheebergwand` se napojit na cestu 601,614, držet se vlevo, nesejít pod skály morény!!!) a dále po jeho moréně (značeno mužíky). Ta se pod ledovcem traverzuje na sever až se dojde k chatě **Adamek hütte**. ==== 2.den Po cestě 601,614 se obchází údolí po moréně ledovce k jihu (červenobílé značení, 45min). Zde je nutno vystoupit po skalách nad morénu, kolíky a lano. Prvních kolmých 10m je poměrné morálových ale dále je to už lehké. U `Torsteineck` se ztratí výška (kolíky a lano) a pak sutí do `Windlegerscharte` (2438m). Odtud dlouhý sestup (1hod) karem sutí a přes skalní prahy (lano) až do 1900m. Pod skalami vlevo cestou 617 do sedla **Tor** (2023m). Sestup po cestě resp. sutí a pak po vrstevnici pod jižními stěnami na turistickou chatu `Dachsteinsüdwandhütte` (1871m). Odtud pěšina k parkovišti. Varianty -------- - Výstup těžkou ferratou **Der Johann** jižní stěnou Dachsteinu k `Seehalterhütte` - cesta 615 na Hunerkogel vedoucí pod lanovkou Časy ---- - Hanerkogel-Dachstein 2,5hod (čeká se při míjení a ve frontě) - Dachstein-Adamekhütte (daleko méně frekventovaná) 3hod - Adamekhütte-Windlegerscharte 2hod - Windlegerscharte-Dachsteinsüdwandhütte 3hod - Dachsteinsüdwandhütte-parkoviště 30min Lanovka Türlwand (1702m) - Hunerkogel (2687m) --------------------------------------------- V létě jezdí od 7:50 po 20minutách. Cena 15EUR za jednu jízdu. Sleva na AV není :-( Vybavení ======== o hůlky o helma, cesta na Dachstein je frekventovaná a prudká, tudíž kamínky padají o mačky, lano, cepín o soupravu na zajištěné cesty, exponovaná místa lze na cestě východní ostruhou odjistit klasicky o smyčka, skoby jsou místy daleko od sebe o voda o povlak pro spaní na chatách

Dvoudenní přechod přes Watzmann

Přechod druhé nejvyšší německé hory se známou 2km východní stěnou. Příjezd ------- Do [[Berchtesgaden]] a pak dále do [[Königsee]], kde je mamutí placené parkoviště (3EUR na den). Platí se při příjezdu, pokud se přijede v noci tak je tím pádem zdarma. Trasa ----- ==== 1.den Z parkoviště (605m) k jezeru ke a poté vpravo kolem výtoku k mostu na druhou stranu. Zde po šípkách na `Watzmannhaus` podél sáňkařské dráhy a poté vozovou cestou strmě lesem. Lze jít přímo na skupinu chat `Kühroint` (1420m, 2,5hod, voda, restaurace) nebo z odbočkou přes `Grünstein` (1304m, s níže ležící chatou). Z vrcholu je pěkný letecký pohled na údolí, jezero a skupinu Watzmann (odpoledne je ale v protisvětle). Na Kühroint se pak dojde mírně stoupající lesní cestou a pak po prašné silnici. Z Kühroint asi 20min odbočka k vyhlídce `Archerkaznel` (1342m) s pohledem na jezero. Z Kühroint se pokračuje nejprve lesem (`Falzsteig`), po louce na `Falzalm` a nakonec klikatou stezkou na `Watzmannhaus` (1914m, 2hod, voda na WC). Odtud začíná stoupání severním úbočím na severní vrchol, technicky jednoduché, jedno místo zajištěno řetězy, začátkem léta zbytky sněhových polí. Výstup na **Hocheck** (2651m) trvá cca 2,5hod. Na vrcholu je stará dřevěná chata bez oken (nové připraveny k osazení 6/2004), s ledem na podlaze a pryčnou na přespání (pro cca 2 ležící lidi). Není zde žádné nouzové vybavení a ochrana před bouřkou, hluk pokud fouká vítr. ==== 2.den Přechod na nejvyšší střední vrchol **Mitelspitze** (2713m, 30min) je zajištěn řetězy. Na konci června zde bylo bezproblémové sněhové pole a pod vrcholem ledový kout. Vše ale zajištěno průběžným lanem. Klettersteig set není bezpodmínečně nutný. Z vrcholu pohled na jezero a do východní stěny. Pro nestabilní počasí jsme se museli vrátit stejnou cestou jinak: Při stabilním počasí přechod na **Südspitze** (2712m, 2hod) bude náročnější než na Mitelspitze a pak dlouhý sestup k `Wimbachgries Hütte` (1327m, další 4hod) a přes sedlo `Trischube` (1700m?) a sestup k jezeru a k `St.Bartholomä` (kostelík). Odtud lodí zpět k Königsee. Jednosměrná jízdenka 6,50EUR, 8-17hod (http://www.bayerische-seenschifffahrt.de). ==== Varianta Nástup v `Ramsau` u `Wimbachbrücke` a návrat údolím `Wimbachtal` (od Wimbachgries je to zpět 11km!). Vybavení -------- - spacák - karimatka - hůlky (2km nahoru a 2km dolů!) - helma - vybavení na ferraty není nutné pro Mitelspitze Poznámka -------- Stav z 6/2004

Gasäuse

Dvoudenní přechod v národním parku `Gasäuse` v `Ennstalských Alpách`. Příjezd ------- Od Prahy na Freistadt, Pregarten, Enns, Steyr, Altenmarkt, St.Gallen, Admont, Johnsbach cca 370km. Rakouská dálniční známka není potřeba. Parkoviště přímo u nástupu, resp. konce cesty. Pro návrat je dobré mít buď zaparkované druhé auto v `Johnsbach` nebo tam mít připravená jízdní kola nebo se vrátit taxíkem (16EUR za auto) nebo autobusem (zjistit si předem kdy a kam jezdí - kombinace s vlakem/stopem). Trasa ----- Doporučuji přechod ze severu k jihu. Z jihu je výstup zdlouhavější. Návrat je také jednodušší z Johnsbach. ==== 1.den Z `Kummerbrücke` cestou 660 nejprve lesem, pak po suti pod stěnu s vodopádem. Ten se obchází zprava lesem a strmě po hliníkových/železných žebřících. Poté cesta vede údolíčkem až k odboččce (663) na `Planspitze`. Opět lesem, pak kosodřevinou a pak po skalách na vrchol **Planspitze** s velkým křížem. Krásný pohled do údolí a na protější `Buchstein`. Sestup lehkým lezením směrem k `Patternscharte`. Zde doporučuji krátkou odbočku (30min) po `Patternpfad` do **Patternscharte** (a kousek za ní) kde se otevírá fantastický pohled do kolmých severních stěn Hochtoru. Zpět na křižovatku a pak dále stezkou až na **Hesshütte**. Při dostatku času a sil je možno zvládnout ještě `Hochzinödl`. Pokud sil už není tak aspoň výstup do sedla **Sulzkarhund** s kamenným psem (prasetem). V oblasti jsou kamzíci a pohled do `Sulzkaralm` s jezerem (večer je ale ve stínu). Na sedle křížek a knížka. ==== 2.den Od chaty kosodřevinou, pak sutí a poté lehkým lezením po skalách až na hřeben `Gugelgrat`. Cesta místy zajištěna lany. Potenciální možnost pádu kamenů shozených předlezci. Krásné výhledy na chatu a na východ. Dále po hřebeni po vrstvení až na **vrchol** s hliníkovým křížem a vrcholovou knížkou. Nádherný panaramatický výhled. Při dobré viditelnoti jsou vidět [[Vysoké Taury]], [[Dachstein]], [[Totes Gebirge]], atd. Prudký sestup rozlámanými kameny, lehkým lezením skalními pilíři a žlaby do kotle. Poté sutí, kosodřevinou a lesem na hlavní cestu E4/01/601. Ještě před napojením je možno udělat krátkou odbočku k památníku (značeno červeno bílým kruhem). V oblasti kamzíci. Po E4 pak širokou cestou lesem na pastviny a k silnici. Časy ----- - Kummerbrücke (572m)-Ebersanger-Planspitze (2117m) - 3h40 - Planspitze-Hesshütte (1699m) - 1h30 - Hesshütte-Sulzkarhund(1821m) - 45min - Hesshütte-hřeben Gugelgrat (cca 2200m) 1h30 - Hochtor (2369m) 2h - Hochtor - Johnsbach(850m) - 2h30 Vrcholy ------- - Hochtor 2369m - Planspitze 2171m - Hochzinödl 2191m Vybavení -------- o hůlky o helma (hodí se pro jistotu) o voda (pramen u Hesshütte, pod Sulzkarhund, potok na Wasserfallweg) o čepice o povlak pro spaní na chatách Pozor ===== Chata Hesshütte je frekventovaná, pro nečleny OEAV si raději zajistit nocleh předem

Loser

Nenáročná půldenní túra s malým převýšením a krásnými kruhovými výhledy ([[Totes Gebirge]] na východ, [[Dachstein]] na JZ) Příjezd ------- Z `Altausee` (719m) do `Ramsau` (854m) a po placené vyhlídkové silnici pod `Loser` (1600m). Mýto se platí v `Ramsau`. o 2.90 Euro za auto o 5.90 Euro za osobu (včetně řidiče) Trasa ----- Od parkoviště na konci silnice po cestě (256) k jezeru `Augstsee` a dále stezkou kolem konečné lanovky na **Hochanger** (1838m). Cestou krásné výhledy do na sever do stěn `Greimuth`. Na vrcholu se staví bouda. Z vrcholu sestup do sedla a poté stezkou (255) na stejně vysoký **Loser** s vrcholovým křížem a knížkou. Sestup zpět do sedla a pak zpět k silnici (255). Kolem chaty a jezera frekventované, dále už ne. Převýšení 300m, doba cca 2,5 hod. Vybavení ------- hůlky, pohorky Pro cyklisty ------------ Za mýtem prudké stoupání (20%?) pak je sklon snižuje aby se ještě několikrát zvýšil. Vzdálenost 7,5km. Nevím jestli cyklisté také platí za osobu. Poznámky -------- o sedačky v létě nejezdí

Nurracher Höhenweg

Fyzicky náročná hřebenovka přes několik vrcholů `Loferer Steinberge`. Příjezd ---- Ze [[Salzburg]] na [[Bad Reichenhall]], [[Lofer]], [[Waidring]] do [[St.Ulrich am Pillarsee]] (750m). Parkování u fotbalového hřiště (směrovka `Sportanlangen`). Jinde (včetně `Weissleiten`) je parkování problematické, soukromé pozemky u domů, ohrady. Trasa ---- Z parkoviště přes potok k lesu, kde začíná stezka (šipka `Schmidt Zabierow hütte`, http://www.schmidt-zabierow.at/), která stoupá příjemně lesem, rychle a relativně pohodlně nabírá výšku až na první z dálky viditelný bod `Heimkehrerkreuz` (2030m, 2h15m), poté po skalách, částečně zajištěno na `Seehorn` (2175m, 20min), sestup zajištěn lanem, trochu vzdušné (nejtěžší úsek celé trasy), dále ma `Schafleg` (2175m, 1h). Zde je rozcestí kudy lze dojít do údolí do [[Waidring]] popř. přejít ferratou přes `Rothörndl` (2395m) nebo vpravo pokračovat úbočím a poté namáhavě po vápencových strukturách (nejnamáhavější úsek) do sedla mezi `Rothörndl` a `Gr.Rothorn` (35min). Odtud už rychle dosáhneme další vrchol `Grosse Rothorn` (2409m, 15min), přejdeme na sousední `Östliche Rothorn` (2402m), sestup do `Ulricher Nieder` a dále vzhůru k rozcestí pro návrat do výchozího bodu (1h10min). Nejprve ale vylezeme na nejvyšší vrchol `Mitterhorn/Grosse Hinterhorn` (2506m, 20min, 7hod od nástupu včetně zastávek). Z vrcholu lze sestoupit `Schmidt Zabierow hütte` (1hod) nebo se vrátit zpět na rozcestí (další možnost sestup náročnou ferratou `Nackter Hund` dále na východ pravděpodobně není optimální). Zpět k rozcestí tedy 15min, vlevo k jihu sestup směr `Weissleiten`. Po chvíli míjíme nástup na pro mě poněkud záhadnou ferratu `Mitterhorn Klettersteig`, vedoucí trošku stranou od normální stezky. Sestup po nepříjemné drolivé skále a suti na skalách (kolena řvou, Fastum-Gel teče proudem) k rozcestí (2h10min) cesty vedoucí na `Wehrgruberjoch` (a `Nackter Hund` nebo `Schmidt Zabierow hütte`, dále klečí k lovecké chatce (1h10min, pitná voda), lesem do `Weissleiten` (50min, v lese u zdrojů pitné vody pro vodovod je pitná voda). Dále po silnici a lesní stezkou do `St.Ulrich` (45min), nutno přejít na pravý břeh potoka (nejasně značeno), protože jinak je nutno projít štěrkovnou (i když ani to nebyl navečer problém). Celkem 12hod (včetně zastávek), převýšení přes 2000m. Vybavení ---- Pokud nechcete jít ferratu `Nackter Hund` je ferratový set zbytečný, helma není nutná ale unese se třeba jako ochrana proti sluníčku :-). Hůlky! Vodu! Poznámky ---- - Přijde mi jednodušší a rozumnější jít v uvedeném směru (pokud nechcete `Nacker Hund`), protože stoupání ze `St.Ulrich` je znalelně milosrdnější než suťové z `Weissleiten` a ráno je v lese na západní straně příjemný stín. Nepříjemný úsek na `Rothorn` se jde ve výstupu. - Osobně mě superlativy popisovaná stezka nepřišla až tak extra - obydlené údolí, dlouhé nástupy, lámavé skály, pěkné výhledy k jihu na `Kitzbühler Alpen` a za nimi na hlavní alpský hřeben (`Gross Venediger`), ale třeba např. `Wilder Keiser` je v neatraktivním úhlu). - časy na tabulkách jsou naštěstí nadhodnocené, ve výstupu je překonat včetně zastávek i při "normální" chůzi, sestupové jsem měl ale pomalejší

Okruh kolem Gosaukamm

Třídenní okruh kolem rozeklaného vápencového hřebene Gosaukamm.

Příjezd

Z Česka směr Linz, Gmunden, Bad Ischl, Gosau, parkoviště Gosaubahn (záchody, voda).

Trasa

1.den

Parkoviště u Vordere Gosausee (937m), pitná voda, cestou 620 na Geblonzer hütte (1650m, 1h15m). Lze použít i kabinkovou lanovku (jezdí v sezóně cca 8:15-17:20). Dále je možno pokračovat buď normální cestou 503/628 vedoucí na Grosse Donnerkogel (2055m) a tím i hřeben ze západní strany (kosodřevina, vápenec, hlína) nebo ferratou Intersport, která vede ze SV strany. Ta začíná asi 15min od chaty. Udávaný oficiální čas je 3hod. Jedná se ale o těžkou ferratu C/D, zajištění je provedeno průběžným ocelovým lanem doplněným úsporně ocelovými kolíky. Skládá se ze 3.etap, mezi nimi ji lze vždy opustit stezkou na JZ. 1.etapa vzdušné lezení s několika traverzy, 2.etapa je z největší části prolézání přes kořeny kosodřeviny, smekající se skálu a závěrečný několikasetmetrový traverz po hladkých prudkých skalách většinou bez pořádných stupů. 3.etapa závěrečný krásný exponovaný skalní hřeben (D). Osobně jsem jí šel v pohorkách a s těžkým batohem, což asi není nejlepší nápad, traverz mě tak vyčerpal, že jsem 3.etapu už vzdal. Na vrcholu je kříž a vrcholová knížka.

Dále pokračujeme po cestě 631 (nur für geübte, několik lan na přidržení) do sedla Gaissriesen Scharte a zase nahoru na Steinriesenkogel (2015m), ze kterého zase dolů a po 10 minutách cca 30m do poslední štěrbiny pod Strichkogel, odkud už pak klesá sutí a posléze kosodřeninou na Stuhlalm (90min) a pár minut k chatě ÖEAV Theodor-Körner-hütte (1468m) s výhledem na mj. Grossglockner. Chata je proslulá výborným jídlem a také rodinnou atmosférou. Pitná voda zdarma ze speciálního kohoutku, noclehárna 6.5 EUR ÖEAV)

Je možno vystoupit i na další vrcholy Angerstein a Mandlkogel ale u nich je výstup a sestup stejnou cestou.

2.den

Cestou 601 po úbočí Bischofsmütze cca 2h45min na velkou chatu Hofpürglhütte (1705m). Cesta vede kromě jednoho prudšího výstupu víceméně po vrstevnici a otevírají se pěkné pohledy na Tennengebirge, Hochkönig i zasněžené vrcholy Vysokých Taur. Na chatě pitná voda zdarma.

Dále pokračujeme opět vrstevnicově asi 1h30min po jižním úbočí Gosauerstein (Lienzer Weg) až k rozcestí, odkud se prudce vystoupá (ve skále kousek nad rozcestím u cesty je jeskyňka, kde se dá schovat) do Riessgangscharte (1960m, 40min) (suť, skály, pozor na kameny!) a odtud vysokohorským vápencovým stále vzhůru terénem k nejvyššímu bodu na hřebeni (2280m, 1hod), odkud už by měla být vidět Adamek hütte (2196m). Cesta k ní trvá ale ještě 1hod30min neboť se nejdříve sestupuje do suťového kotle pod Kleine Gosau Gletcher, několik zajištěných míst (lana, kramle) a z něho opět kolmo nahoru (kramle, lana) a po moréně ledovce stylem nahoru-dolu k chatě. Chata je o víkendech velmi frekventovaná, pitná voda zdarma, noclehárna 9 EUR ÖEAV).

3.den

Sestup k jezerům buď klasickou frekventovanou cestou 614 nebo daleko delší cestou 652. Ta nenápadně odbočuje hned pod svahy Schreiberwand po vápencových plotnách a po chvíli se od ní odděluje cesta na Simony hütte. Cesta vede zelenou krasovou krajinou nahoru-dolu (minimální výhledy na hory), po více než dvou hodinách nekonečného klopítání přes různé útvary konečně ústí na cestu 613 (1717m, kousek níže je mohutný převis kde se dá schovat), která pak hodinu prudce klesá lesem k Hintere Gosausee (1154m). Odtud pak za 1h30min dojdeme po prašné silnici k parkovišti. Přímo na molu se dá vykoupat v jezeru a smýt tak ze sebe všechnu špínu a únavu.

Vybavení

  • hůlky
  • (soupravu na zajištěné cesty)
  • (helma)
  • voda je zdarma na chatách
  • povlak pro spaní na chatách

Poznámka

U spodního a horního jezera se nacházejí 2 geokešky, další je na Austri Weg v JV části.

Okruh v Totes Gebirge

Třídenní okruh ve vápencových horách `Totes Gebirge`. Krásné prostředí a výhledy s možností modifikace trasy a dalšími vrcholy. Bohužel také velké převýšení, protože nástup je v malé nadmořské výšce. Příjezd ------- Od Linz po dálnici nebo po vedlejších silnicích do Pettenberg, Scharnstein, Grünau do Habernau. Zde možno buď nechat auto na parkovišti se stolky, nebo dojet až na konec silnice k `Almsee (Seehaus)` nebo třetí možnost odbočit vlevo a dojet k `Almtaler haus`. Jako nejlepší se jeví, pokud je k dispozici jen jedno auto, první alternativa, tj. nechat auto na křižovatce a minimálně jednu (zpáteční) cestu absolvovat stopem. Trasa ------ ==== 1.den ráno z parkoviště v `Habernau (Jagersimmerl)` (577m) po východním břehu potoka `Alm` a jezera `Almsee` (cesta M04, 404) (589m) k chatě `Seehaus` na jižním okraji jezera. Odtud nejprve vozovou cestou (213, 214) a pak pěšinou k rozcestí (808m), kde se odbočí vpravo na `Griesskarsteig` (213). Cesta nejprve stoupá svahem napravo, poté přetraversuje doleva aby nejprve sutí a pak po skalách dosáhla **Griesskarscharte** (1927m). Na skalách několik úseků zajištěno řetězy (jištění není nutné). Za sedlem se cesta proplétá vápencovými bloky a pak krasovou krajinou pozvolna klesá do oblasti `In den Wiesen`. Cestou byla vidět stáda kamzíků. Dále je třeba překonat krátkým výstupem po pěšině svah `Abblasbühel` (1850m) (201) aby se pak pokračovalo k neobývaným chalupám `Elmgrube` (1622m). Zde se cesta napojuje na magistrálu (01, E4, 201, 214). Po ní se poněkud zdlouhavým závěrečných úsekem dostaneme k **Pühringerhütte** (1637m). Zde pěkné pohledy na `Elmsee` a `Scheiblingkogel`. Na příjemné chatě pokoje nebo několik nocleháren. ==== 2.den Pokračujeme dále po magistrále, (pramen na skalách) za odbočkou vedoucí k `Almsee` (`Sepp-Huber-Steig`, 214) cesta stoupá do **Rotkögelsattel** (2000m) a dále se proplétá krasovou krajinou se závrty. Po mírném klesání následuje výstup na hřeben **Temlbergsattel**. Za ním pak dlouhé klesání místy přes sněhová pole (červenec) do soutěsky `Klinserschlucht` (1807m). Zde odbočuje cesta suťovým svahem k zajištěné cestě severní! stěnou - `Stodertaler steig` (převýšení 250m). Cesta je exponovaná, vede po kramlích a kolíkách a je velmi dobře zajištěna ocelovým lanem (úvazek s brzdou a helma). Cesta končí v sedle. Odtud se stezkou vystoupí na vrchol **Spitzmauer** s vrcholovým křížem. Sestup buď zajištěnou cestou nebo okolo dlouhou cestou (264, o hodinu delší), která nejprve traverzuje svah pod `Weitgrubenkopf`, pak prudce klesá suťovým žlabem a nakonec následuje dlouhý sestup po kaskádách plochých skal až se nakonec napojí na magistrálu. Po ní se pokračuje soutěskou a po sestupu se pak obchází kotel (místy po kluzkých skalách) až k velké chatě **Prielschutzhaus** (1420m). ==== 3.den Zpět po cestě až k odbočce na cestu 260. Po ní cesta stoupá úbočím `Brotfall` až na hřebínek ve výšce cca 2100m. Za ním následuje sněhové pole. Pozor za snížené viditelnosti. Je zde mnoho stop, které vedou doprava na sníh aby se pak postupně ztratily. Správná cesta (stopa) vede po levém okraji pole (tj. netraverzovat pole už dole) až nakonec traverzuje sněhové pole ve žlabu ze zvýšeným sklonem na skalní blok. Odtud cesta vede pěkně po skalách (ocelové lano, bez jištění, helma se hodí - možnost pádu kamenů uvolněných předlezci). Nakonec cesta přetraversuje vlevo a hřebene dosáhne v **Brotfallscharte**. Zde je možnost úkrytu v jeskyni. Dále se pokračuje ještě stále svahem vzhůru až k odbočce vlevo dolů na `Fleischbanksattel` (262). Při dostatku času, sil a počasí dojít vpravo na `Grosser Priel` (262, 260). Cesta klesá až ke křižovatce **Fleischbanksattel** (262) (2123m). Odtud krásný rozhled na kotlinu a `Temlberg`. Pokračujeme k severu sestupem strží `Fleischbänke` (215). Je nutno sejít několik mírných sněhových polí a několik skalních stupňů (3?). Stupně zajištěny lanem a žebříky. Tento sestup je náročnější než podle mapy vypadal. Na několika místech se hodí přilba. Po dosažení chaty **Welserhütte** (1815m) se pokračuje strmě dolů, nejprve stezkou a pak sutí až k hranici lesa. Dále lesní stezkou a nakonec mohutným žebříkem (chodníkem) končí v údolí u spodní stanice nákladní lanovky k chatě (942m) (krásné pohledy nahoru). Dále po prašné silnici (nekonečné!) k **Almtaler haus** (714m). Je zde je parkoviště s restaurací a tudíž provoz, takže je možno se stopem vrátit k autu. Časy ------ - Almsee - Pühringerhütte 5hod - Prielshutzhaus - Welser hütte 4hod - Prielshutzhaus - Pühringerhütte 5hod - Almtalerhaus - Welser hütte 3hod - Welser hütte - Pühringerhütte 5hod - Pühringerhütte - Welser hütte 4hod Varianty -------- o Při odpoledním příjezdu možno 1.den zkrátit výstup přes Sepp-Huber-Steig (214) o Těžkou zajištěnou cestou na Grosser Priel Bert-Rinesch Steig o Další vrcholy o Přechod k Welserhütte místo k Prielschutzhaus Vrcholy ------- ==== Spitzmauer 2446m Krásné rozhledy na sever na Grosser Priel. ==== Grosser Priel 2515m ==== Temlberg 2331m ==== Schermberg 2396m ==== Elm (2128m) Vybavení -------- o hůlky o soupravu na zajištěné cesty (pro Stodertaller nebo Bert-Rinesch steig) o helma (hodí se i jinde) o hodně vody (ve vápenci ji moc není) o čepice o případně věci na vaření o povlak pro spaní na chatách

Okruh ve Wilder Keiser

Přechod pohoří ze severu k jihu s výstupem na nejvyšší horu. Příjezd ------- Příjezd po placené silnici z `Grisenau` (3€, 8-17) na velké parkoviště na `Griesner Alm` (1050m). Trasa ----- Výstup po frekventovaní cestě vedoucí na `Stripsenjochhaus`. Pod posledním výšvihem pod chatou je odbočka na `Eggersteig` (1hod z parkoviště). Cesta vede zpět, překonává pilíř a sestupuje do kamenitého údolí mezi `Fleischbank` a `Predigstuhl` do míst, která by bylo možno zdánlivě dosáhnout náznakem stezky od kamene s pamětními deskami, který jsme míjeli na cestě z parkoviště. Nevím jestli je zkratka schůdná. `Eggersteig` stoupá kamenitým terénem až na sedlo `Elmauer Tor` (2072m, 1h40min), jištění ocelovými lany ale jedná se o chodecký terén. Ze sedla možno vystoupit neznačenou stezkou na západ na vrcholy `Karlspitze` nebo na východ na vrcholy `Goigner Halt`. Na `Hintere Goigner Halt` (2192m) vede značená stezka, občas zajištěná ocelovým lanem, vrchol je frekventovaný, ze sedla 45min. Lze výhodně spojit s výstupem na `Vordere Goigner Halt`(2242m), odbočka ze stezky na `Ht.GH`, značeno v dostatečné míře kamennými mužíky. Několik lezeckých míst, nejtěžší místa jsou v první části, v závěru výstup kamenitým svahem. Z `Ht.GH` 45min, liduprázdno. Sestup zpět na `Elmauer Tor` 50min. Ze sedla sestup k jihu nepříjemnou sutí až k začátku ferraty `Jubileumsteig` (45min). Ferrata v první části traverzuje po vrstevnici divokou rokli, prochází kamennou branou aby v závěru před chatou `Gruttenhütte`(1620m) dolu-nahoru překonala kamennou strž. Bezproblémové, průběžné ocelové lano, jedny ocelové schody a žebřík, za mokra bude asi hodně klouzat, 35min až k chatě. Díky suťovisku je fyzicky snažší přechod ze severu k jihu. Pro přenocování na chatě stezka vede pod jižní svahy, kde začíná ferrata `Gamsängersteig` (55min) na nejvyšší horu `Elmauer Halt` (2344m). Podél občasného jištění traverzuje svahy na sedlo `Rote Rinnscharte` (25min), a odtud rozlámaným terénem s nebezpečím pádu kamenů od lezců výše dojde ke klíčovému místu, vzdušnému výšvihu, dobře zajištěno. Místo lze obejít vlevo skrz studenou štěrbinu, kde se drží sníh, přes jeden převislý žebřík. Dále po hřebenu k nouzové chatce `Babenstuberhütte` (3 postele, žádně deky) a na blízký vrchol s vrcholovým křížem (se sedla 45min). Cesta je velmi frekventovaná, vyrazit brzo aby aspoň výstup proběhl bez čekání při míjení a za sníženého nebezpečí pádu kamenů a pro zabrání místa na vrcholu. Pokračovat lze přechodem zajištěnou cestou `Kaiserschutzensteig` přes `Gamshalt` k chatě `Hans-Berger-Haus` (936m), ale stinnou stránkou je (kromě obtížnosti) velká ztráta výšky. Totéž platí pro sestup z `Rote Rinnescharte` ferratou k severu. Méně namáhavě lze tedy pokračovat návratem stejnou cestou a pod začátkem ferraty (1h15min) traverzem suťoviskem k cestě na sedlo `Kopftörl`, kam vystoupáme podél lan skalním zářezem. V sedle krásný přírodní útvar s hlavním alpským hřebenem v pozadí (40min). Sestup k severu je bohužel velmi nepříjemný (hnusný) vede kamenným tobogánem, podél skal jištěn lanem. Naštěstí je málo chozené, takže riziko pádu kamenů není tak enormní. Fyzicky snaží je přechod ve směru jih-sever. Za hodinu sestupu dojdeme ke značené zkratce, která obchází svahy `Totenkirchl` (v jednom místě žebřík a lany zajištěný přechod strže), za 20min se napojí na širokou stezku, po které za 10min dorazíme na `Stripsenjoch`. Při dostatku času je dobré si udělat odbočku na `Stripsenkopf` (35+20min) s fotogenickými rozhledy z altánku na vrcholu. Ze sedla dojdeme po známé cestě za 1hodinu na parkoviště. Vybavení -------- - hůlky (do suťovisk) - helma - samojištění (většina lidí na Gamsängersteig ho nepoužívá) Poznámky -------- - krajinářsky vděčné, pěkné výhledy na alpský hřeben i na historické horolezecké cesty, rozumné převýšení - frekventované a nebezpečí pádu kamenů

Persailhorn

Bezproblémová celodenní túra nebo náročný přechod v "Kamenném moři". Příjezd ---- Na začátku vjezdu do města [[Saalfelden an Steinerner Meer]] z [[Lofer]] odbočka na [[Bachwinkl]], kde je u potoka velké lesní parkoviště (850m). Trasa ---- Nejprve po štěrkové silnici, pak po mostě přes potok a pěšinou lesem, popř. jinou stezkou pod nákladní lanovkou, na `Peter Wiechenthalerhütte` (1707m, 2hod, hodně frekventované). Odtud stoupáme k východu klečí rozcestí, vpravo traverz do jižního úbočí na ferratu. Další možností je pokračovat dále a vystoupit západním úbočím (údajně nechozené a ohrožené pádem kamenů) nebo ferratou v severní stěně (údajně trochu těžší než jižní). Všechny 3 cesty se spojí téměř na jednom místě ještě pod vrcholem, kdy následuje jedno těžší místo a pak výstup po hřebeni ke kříži a pak na vrchol (2347m, 2h30min). Výhledy hlavně k jihu a na sousední štíty, do "Kamenného moře" vidět není. Jižní ferrata je místy vzdušná, několik žebříků a stupaček, dobře zajištěno průběžným lanem, dopoledne první část je ještě ve stínu. Návrat stejnou/modifikovanou cestou nebo je možno pokračovat dále nezajištěnou značenou stezkou `Saalfeldener höhenweg` na `Mitterhorn`(2491m) a `Breihorn`(2504m) a přejít na `Riemannhaus` (2177m, 2hod) (nešel jsem, únava přemohla vůli). Celkový čas 8hod. Vybavení ---- - ferratový set - přilba - hůlky - voda

Přechod Kleiner Priel - Grosser Priel v Totes Gebirge

Vysokohorský přechod, prozatím info v němčině, bude doplněno po absolvování.

29 ÜBERSCHREITUNG KLEINER PRIEL - GROSSER PRIEL

1. Begehung - Gruber, Schmid 1904

Gratwanderung mit zahlreichen kurzen Kletterstellen (11)

Gratlänge: ca. 8 km, Aufstiegshöhenmeter: 1.200, Abstieg: 850 m dazu noch der Aufstieg zum Kleinen Priel (1500 m) ca. 4 Std. und der Abstieg zum Prielschutzhaus ca. 1 1/2 Std. Der Normalverbraucher sollte ein Biwak einplanen.

Abbruchmöglichkeiten bei Schlechtwetter: Krapfenscharte (3 Std. nach Hinterstoder) Arzlochscharte (1/2 Std. zur Welserhütte, 2 Std. Prielschutzhaus)

ÜBERSICHT:

Vom Kleinen Priel am Westgrat in Schrofen und über Felsstufen hinunter zu einem Abbruch, 5 m davor ist nordseitig hinunter eine Drahtseilsicherung in einen Kamin hinein, dann ausgesetzt abklettern (11). Oder abseilen 10 m. In der Nordflanke hin zur Scharte zwischen Kl. Priel und Schwarzkogel queren. Die folgende Platte querend nach rechts auf den Giebelfirst, zuerst rechts des Grates, dann links hinauf zum Gipfel des Schwarzkogels (1 Std.), Absteigen Richtung Norden, die untere Steilstufe links umgehen, direkt hinunter zur Scharte. Aufstieg zu einer mächtigen Gratschulter - die Gruberwand (2049 m). Abstieg Richtung Westen zur Scharte (1970 m), dann Aufstieg zwei Steilstufen rechts umgehend zum Gipfel der Angelmauer (2103 m - kleines Holzkreuz/1 Std.).

Nach Nordwest, später West oft auf und ab zu höherem Punkt mit Steinmann (2055m). Hinunter zu einer Scharte mit guten Biwakplätzen. Zum Teil waagrecht weiter bis vor einen steilen Abbruch. Links davor durch einen kaminförmigen Einschnitt nach Süden auf Steigspuren abwärts zur Krapfenscharte (1903 m - 3/4 Std.).

Von dieser tiefsten Einschartung des gesamten Grates über einen scharfen Grat nach Südwesten gestuft bergan und weiter Richtung Westen, die folgenden Türme teils überklettern, teils nördlich umgehen, in einem Linksbogen zum Nordgrat der Teufelsmauer. Rechts der Gratkante durch Riß (11) 10 m aufwärts, dann leichter werdend über Schrofen zum Gipfel der Teufelsmauer (2187m). über den zuerst grasigen, dann plattigen SW-Grat rund 50 m hinunter, bis er steil abbricht. über eine Plattenrampe (11) 30 m schräg rechts abwärts. In der Nordflanke umgeht man die letzten Grattürme und gelangt zu einem Sattel (2085m/2 Std.). über breiten Rücken bequem weiter zur Kirtagmauer (1 Std.). Hinunter nach Westsüdwest zur Einschartung 2075 m zwischen dem links liegenden Kirtagkar und der rechts steil abfallenden Hungerau. An der linken Seite des Grates hinüberqueren. Zwillingskogel und Kreuz läßt man nördlich liegen und steigt über grobes Blockwerk Richtung Süden ab. Kurz vor der Arzlochscharte einen Abbruch links umgehen und in die Scharte hinein (1 Std.).

Von der Arzlochscharte 50 m nach rechts queren über moosige, steile Platten zu einem Steinmann, weiter nach rechts in eine plattige Schuttrinne, 50 m empor und schräg rechts zu einer zweiten Rinne, die nach 100 m zum Fuße eines Plattenpfeilers führt. Hier 30 m aufwärts (II) und 15 m quergang nach rechts. Halbrechts 40 m hinauf zu Steinmännern. Auf einem Band nach rechts, durch einen Riß aufs nächste Band und in der rechten Flanke auf einen Gratabsatz. Wieder in der rechten Gratflanke rund 150 m bis zu schluchtartiger Rinne. Links der Rinne in eine Scharte. Die letzten Steilstufen links umgehen und weiter, eher östlich vom Grat, zum Gipfel des Gr. Priel (2515 m - II - 2 Std.).

Seisenbergklamm

Divoká soutěska spřistupněná lávkami. Soutěska začíná ve vesnici `Weissbach bei Lofer` na hlavní silnici `Lofer`-`Saalfelden am St.Meer`. Parkoviště u spodního vstupu. Otevírací doba 8:30-18:30 (květen-říjen), vstupné 3,50€, děti do 15 let 2€. Pokladna je u spodního vstupu, kdo by chtěl navštívit mimo otevírací dobu nebo zadarmo, horní konec soutěsky je otevřený s prosbou aby jste zaplatili u východu. Pro fotografování stativ a návštěva brzo ráno mimo davy. Návrat od horního konce stejnou cestou nebo vystoupit k silnici a obejít shora.

Traunstein

Dvě zajištěné cesty na **Traunstein** u jezera `Traunsee`. Túra na jaro s velkým převýšením na malé vzdálenosti. Vhodná jako náhradní túra při špatném počasí uvnitř hor. Nevhodná pro bolavá kolena. Příjezd ------- Z `Gmunden` podél východního břehu jezera `Traunsee` (ve městě kolem lanovky na `Grünberg`). Na konci slepé silnice neplacené parkoviště. Pokud je plné tak je možno parkovat podél příjezdové silnice. Trasa ----- ==== Naturfreundesteig o č. 419 o Vede v JZ západní stěně o Slušné výhledy o Frekventovaná o k nástupu z parkoviště několika tunely (410) nebo kolem tunelů po `Miesweg`. Ta vede po skalách a prknech podél jezera. Na pláži možnost koupání. o na cestu je zákaz vjezdu kol ale v praxi se moc nedodržuje o výstup 3 hodiny ==== Hernlersteig o č. 416 o vede v SZ stěně o hodně nudná a jednotvárná, zejména dlouhý naprosto monotónní sestup/výstup ve spádnici po vrásnění o nekonečný sestup lesem o výhledy na sever do předhůří o sestup 3 hodiny o výhledy do Z stěny ==== Vrchol Ve vrcholové oblasti dvě chaty **Traunsteinhütte** (1570m) a **Gmundner hütte** (1661m). Na vrchol `Traunstein` od `Traunsteinhütte` asi 15minut vápencovou krajinou (velký závrt). Na vrcholu železný kříž z vrcholovou knížkou. V dálce je vidět [[Grosser Priel]] a [[Spitzmauer]] na JV a [[Dachstein]] na J. Kromě 2 ferrat možno použít ještě třetí lehkou cestu v jižní stěně (412). Převýšení 1250m na krátké vzdálenosti Vybavení -------- Hůlky, pohorky, čepice. souprava na ferraty není nutná, pouze jedno exponované místo na cestě `Naturfreundesteig` (asi 8 kroků po železných stupačkách v kolmé stěně a prudší nástup). Helma se hodí ale není nezbytná. Použil jsem, protože jsem ji měl s sebou. Další ------ o v jezeru je možné koupání. Přístup na pláž přímo pod parkovištěm. o WC s pitnou vodou na parkovišti o další pítko u silnice k nástupu na ferratu (Naturfreundesteig) o nejsou zde stoly o frekventované parkoviště

Wilder Keiser - Lärchegg

3/4 denní okruh v méně frekventované části `Wilder Keiser`. Příjezd ------- Příjezd po placené silnici z `Grisenau` (3€, 8-17) na velké parkoviště na `Griesner Alm` (1050m). Trasa ===== Výstup po frekventovaní cestě vedoucí na `Stripsenjochhaus`, po 10minutách odbočka k `Fritz-Pflaum hütte`. Pěšina stoupá až k horní hranici lesa, kde se turisté trpícím momentální depresí z příliš lehkého batohu, mohou úspěšně vyléčit vynáškou dřeva k chatě. Stezka dále příjemně údolím `Gr. Griesner Tor` až k chatě (1h45min), ležící ve velém kotli. Chata je bez obsluhy a pro přespání je nutný AV-klíč. Pokračovat lze výstupem na `Ackerspitze`, přechodem na jih přes odmítavý `Kl.Törl` nebo zpět sestup skrz `Kl.Griesner Kar`. V případě poslední varianty za 30minut dojdeme k velikému suťovisku s velými mužíky, odkud stoupá "stezka" na `Lärchegg`(2123m). Výstup jistě ocení turisté milující stoupání v ujíždějící suti, kterou je nutno se vyškrábat až pod vrcholovou stěnu. Zde začíná výstup po drolivé skále občasné zajištěný lanem až do štěrbiny pod vrcholem (1hod). Stav 10/2010: Ovšem zde sesuv v prudkém žlabu způsobil zničení stezky a tudíž přechod exponovaného žlabu podél drolivé skály k dalším lanům velmi delikátní. Jedná se sice jen o pár kroků ale já to osobně neriskoval. Na tuto skutečnost vtipně stručně a nejasně upozorňoval papír umístěný pod kamenem uprostřed svahu, kdy už značnou část výstupu měl člověk za sebou. Sestup stejnou cestou a dále dolů skrz `Kl.Griesner Kar`. Zde si přijdou na své vyznavači takových lahůdek jako je prodírání se kosodřevinou, klopítání přes vždy kluzké kořeny proložené vápencovými odštěpy a bahnem, překonávání (suchých) potoků a strží, ujíždějící suť, na stezce podél skal vzhlížení vzhůru, jestli už letí kamenný pozdrav až k závěrečnému prudkému sestupu podél fixních lan. Nudné, prudké a i v sestupu dost namáhavé (1hod). Nakonec kousek po silnici zpět k parkovišti. Vybavení -------- - helma - hůlky