-0.den/čtvrtek - balení a stres

Z Prahy vyjíždíme 5.2.2004 po poledni a přes Plzeň, Rozvadov, Regensburg dorážíme po 4,5 hodinách před Mnichov. Nejprve se zastavujeme v Unterschleissheim, pak odvážím H. na letiště a vracím se zpět do Unterschleissheim, kde u známých nechávám auto. Za 6EUR par dorážím na letiště rychlovlakem.

Máme pouze elektronickou letenku CYBERTICKET (tedy pouze číslo) ale funguje to a na základě pasů nám vystavují palubní lístky. Airbus A320 startuje z Franz Josef Strauss v 19:55 a v 22:30 jsme na Barajas. Po přesunu na mezinárodní terminál se usazujeme na lavičce před naším gate. H. usíná a já jdu na obhlídku terminálu. Obrovské haly jsou téměř opuštěné a i u našeho odletu je jen pár lidí. Vracím se a taky usnu. Probudí nás v půl druhé až last call z místního rozhlasu na naše jména. Rychle se balíme a běžíme na gate. Deník nekončí a tak to dobře dopadlo. Čtyřmotorový Airbus A340 pro 250 lidí je už plný, v Madridu měl pouze mezipřistání z Barcelony. Usazujeme se ale nic se neděje. Já zaslechl něco o zavazadlech, H. zase o první pomoci. Staršímu pánovi se opravdu udělalo blbě a ostatní mu poskytovali první pomoc. No nevím proč nás teda vyvolávali tak brzo? Místa nic moc, v menší A320 jsme měli protekční místa, tady sedíme uprostřed (2-4-2). Po startu jsme usnuli a probudilo nás na chvíli jen první jídlo (těstoviny, kuře s kari rýží), půlku 11ti hodinového letu jsme prospali. 1,5 hod před přistáním jsme dostali snídani a vstupní formuláře. Při přistávání na Benito Juárez jsme viděli sopky Iztaccihuatl i Popocatépetl jako na dlani. Z letadla nás odvezli teleskopickým autobusem k hale. Odbavení se sice H. snažila sabotovat roztrháním mého vstupního formuláře ale našel jsem si nový. Jelikož jsme si na semaforu vyhráli zelenou, vcelku rychle jsme se dostali na mexické území.