Doprava

Nejšikovnější je cestování vlakem. To přináší dobrodružství při nákupu jízdenek. U pokladen jsou nástěnné jízdní řády, ve kterých ale bývá uvedena pouze cílová stanice a číslo vlaku. Kde vlak zastavuje je třeba dohledat na jiném místě. Všechna města jsou samozřejmě psaná pouze čínskými znaky. Nejjednodušší je znát čísla vlaků, které přicházejí do úvahu už při příchodu na nádraží (internet). U pokladen se tlačí mnoho lidí a je třeba se probojovat k okénku. Překupníci nabízejí také lístky před pokladnami ale nákup je pravděpodobně riskantní a ilegální.

Třídy jsou v čínských vlacích rozděleny „měkká lůžka“, „tvrdá lůžka“, „měkká sedadla“, „tvrdá sedadla“, „bez místenky“ (seřazeno od nejvyšší ceny k nejnižší). Cizinci si většinou musí lůžkové místenky kupovat v cestovních kancelářích za patřičně dražší cenu. „Tvrdá sedadla“ bývají pravoúhlé prkenné lavice potažené koženkou. Pro delší tratě je utrpením vydržet delší dobu sedět.

Na vlak se čeká v čekárnách. Teprve po příjezdu jsou cestující s jízdenkou vpuštěny ke vlaku a běží ke svým vagónům.

Víza

Dvojvstupové vízum 60USD, jednovstupové 40USD (platí se v ČSOB po přijetí žádosti, banka chce 50Kč za vklad!), do 7 dnů, 1 stránka v pase (i na dvojvstupové, i když v propozicích píšou dvě), rezervace zpáteční letenky, počet dní se dostane takový jaký se napíše do žádosti - u dvouvstupového platí pro každý vstup

Po,Čt 8:30-11:30

Beijing (北京)

Jak se tam dostat

Do Pekingu létají z Evropy například British Airways přes Londýn, SAS přes Kodaň, Lufthansa/AirChina přes Frankfurt, Aeroflot přes Moskvu, Tarom přes Bukurešť a další.

Z letiště jezdí do města komfortní klimatizované autobusy (16Y). Ve městě staví na několika místech a končí u Beijing International Hotel nedaleko hlavního nádraží. Dražší variantou je použití taxi (nutno zaplatit i dálniční poplatky) Před odletem z Peking Intl. Je nutno zaplatit v hotovosti letištní poplatek 90Y.

Výměna peněz

Peníze je možno jednoduše vyměnit na letišti, kde je také několik bankomatů. Ve Pekingu pak pouze v pobočkách Bank of China. Při pokusu o výměnu v jiných bankách nás posílali vždy do BoC.

Doprava

Páteř dopravy tvoří 3 linky metra, kterou doplňují autobusy. V metru se kupují jízdenky u okénka a odtrhává je kontrolorka u vstupu. V autobusech chodí popř. prodírá se průvodčí, která vybírá peníze.

Ubytování

Populární hostel v horním patře Beijing Intl. Hotel má výhodu, že ze sousedství odjíždějí autobusy na letiště. Jeho obsluha je ovšem naprosto neochotná a dělá různé problémy. Oddělené pokoje mužy/ženy.

Příjemné ubytování asi 15min chůze od Tiananmen je Far East Hotel (No.90 Tie Shu Jie Xuan Wu District, Beijing 100050). Hotel má dvě části – luxusnější a levný hostel. V hotelu si lze uschovat věci. V prvním patře je cestovka, která může pomoci s rezervací lístků. Metro Hepingmen nebo Qianmen.

Datong (大同)

Město na hranicích provincie Shanxi a Vnitřní Mongolsko. Město na železniční trati Beijing-Jining-Erlian. Vedle nádraží je několik soukromých úschoven zavazadel.

Ubytování

Nedaleko nádraží je levný hotel s cenami (18-33Y). Nabízejí i masáže.

Jeskyně Yungang

Od nádraží přes město autobusem #4 do Xinjaili, odtud #3 k jeskyním. Vstup 50Y (studenti polovinu)

Erlian / Erenhot / Ereen (二连)

Hraniční město na mongolsko – čínské hranici. Mongolským protějškem je město Zamyn-Üüd. Končí zde osobní vlaky z Hohhot a Jining a dálkové autobusy z Beijing. Autobus končí cca 1km od nádraží a je možno použít místní rikši. Pro překročení silniční hranice je nutno použít místních taxikářů. Cena cca 5USD za osobu.

Jining (集宁)

Důležitý železniční uzel ve Vnitřním Mongolsku. Lze zde výhodně použít pro přestup z vlaku do Hohhot na vlaky směřující do Beijing/Erlian.

Velká čínská zeď

V Číně se nachází několik systémů obraných valů stavěných v různé době, ve většině případů jako obrana proti nájezdných kmenům ze severu. Dodnes uchovaný systém čínské zdi (Wan-li čcahang-čcheng) je z velké části dílem dynastie Ming a pochází ze 16. století. Celková délka zdí včetně jejich jednotlivých větví činí přes 6300km.

Po roce 1447, kdy byla Čína poražena Mongoly, začalo postupně vznikat opevnění obložené kamenem a cihlami se stovkou strážných věží. Obranou zeď stavělo několik dynastií. Nejprve v 3.století před n.l. Čhin Š’-chunang-ti spojil zdi států Jen, Čao a Čchin na obranu proti Siungnuům, kteří disponovali ve 3 stol. př.n.l. silnou lukostřeleckou jízdou (až 300tis. bojovníků). Na stavě pracovalo přes 100 tis. dělníků, převážně vojáků, rolníků a trestanců, odvedených z celé říše. V těžkých pracovních podmínkách jich mnoho umíralo a byli pohřbíváni přímo do zdi. Za velmi krátkou dobu bylo postavěno asi 700km zdi (221- 214 před. n.l.) V pozdějších se stavěla především za dynastie Chan opět proti Siungnuům a měřila 1000km a vedla z dnešní provincie Liaoning až do Turkestánu, za dynastie Suej, která se obávala turkických kmenů, a dále dynastie Ťin a Ming proti Mongolům, kdy zeď získala současnou podobu a bylo přistavěno dalších 5000km v dnešní provincii Heilongjiang a Vnitřním Mongolsku. Zeď vedla z východu od řeky Jalu v provinci Liaoning, Liao-ning, až k horám Čchin-lien v provincii Gansu do výšky 1733m n.m. Za dynastie Čchingů (1636), spojenců Mongolů, nebylo již obraného valu třeba a tak zeď začala pomalu chátrat.

Ze stavebního hlediska je zeď udusaný hliněný nahoře zúžený val, pokrytý pláštěm z kamení nebo cihel. V základech je široký 7m, vysoký 6-9m s cimbuřím na vnitřní straně asi 1m a na vnější asi 2m. Rozměry se liší podle terénu. Na vzdálenost 300-500m byly stavěny dvouposchoďové strážní věže, kde byla ubytována posádka. Na ploché horní terase věže se v případě nebezpečí rozdělal oheň. Pomocích ohňových signálů bylo možné předat zprávu během několika hodin na vzdálenost 500km. Zeď nahoře byla široká 3-5m aby mohla sloužit k rychlému přesunu vojáků.

Arthur Waldron v roce 1990 dokázal, že stavba zdi na Mingů neměla velký vojenský význam a nemohla zastavit pronikání nománských kmenů ze severu a názorně vyjádřila pocit čínského ohrožení.

Čínská zeď nemá nic společného se systémem obranných valů, vybudovaných už ve 4.stol. př. n.l. vybudovanými válčícími státy Čan-kuo, proti severním kočovníkům a staršími z 7. stol. před n.l. spojující pevnosti státu Čchun.

Zpřístupněná místa

První pevnost Šan-chaj-kuan (Shanhaiguan) se nachází na východním okraji a byla založena roku 1381. 20 metrová věž byla přistavěna r. 1639 za níž navazuje 10m vysoký val.

Tia-jü-kuan (jiayuguan) je poslední pevnost na západním okraji z roku 1372. Je odehnána 12m vysokou čtvercovou hradbou a obvodu 733m a má západní a východní bránu. Roku 1506 by přistavěna elegantní věž.

K nejnavštěvovanějšímu úseku patří Badaling (Pa-ta-ling), vzdálený SZ 85 km od Pekingu. Val zde dosahuje výšky 7-8 m, šíře je 6,5 m v základech a 5,5 m horní části.

Dalším otevřeným úsekem je Mutianyu (Mu-jü-tchien) 70km SV od Pekingu. Ke zdi se dá dostat autobusem #936 nebo #916 od metra Dongzhimen do Huairou. A odtud odchytit na hlavní ulici malé taxi/minibus (30Y za 1 cestu). Vlastní zeď se nachází v horách s pěknými výhledy. Pro vlastní prohlídku je třeba alespoň 2 hodiny.

Nejvzdálenější oficiálně otevřenou částí zdi je Simatai.

Je možné navštívit i místa která nejsou zpřístupněna turistům, ale cestu ke zdi si je třeba proklestit křovím, i také vlastní zeď je více či méně zarostlá. Na populárních divokých místech se také mohou vyskytnout samozvaní výběrčí vstupného.