md5-hash:7b7cfa18da1f385077cbddfd747caa9e weight:0 depth:2 -0.den/středa - letíme McDonell MD-80 máme opravdu přistavený a bez problémů nás hodí do Milana. Zdejší letiště nás překvapuje, protože všechny pánské záchodky se právě uklízejí. Po 10hod máme přistaveno naše letadlo do Delhi. Je to Boeing 767, ještě trochu poopravit moje sedadlo, vyložit zavazadla nedostavivšího se pasažéra a můžeme vyrazit. V letadle se začínají objevovat první indiáni.

Alitalia má pro nás připraveno i dost jídla a cesta pěkně ubíhá. Bohužel místo GPS navigace běží nějaký film. Nemůžeme proto přesně identifikovat krajinu pod sebou. To se podaří až při západu slunce, kdy je krásně vidět (asi) jezero Van s bájnou horou Ararat. Při výstupu se vybavíme na cestu dekami, které se budou hodit ve vlaku.

Před přistáním jsme překvapeni, že nejsou vidět dlouho žádná světla na zemi, jenom měsíček na křídle, jinak jen tma, asi to je zde neobydlené. Že tomu je trochu jinak poznáváme těsně před dosednutím, je totiž obrovská inverze, která pokrývá velkou část Indie.

Přistání před půlnocí i odbavení je bez problémů, když už si myslíme, že batohy nepřijedou, zřízenci nás posílají k hromadě, kde už na nás notnou dobu čekají. Na zbytek noci se utáboříme v prostoru za celnicí. Paradoxně vedle stojí vozík plný kufrů z Thajska, ke kterému se nikdo nehlásí.]]>