Nemají zde skoro vůbec piknikovací stolky u silnic. Výborný je průvodce Severní Toskánsko od nakladatelství Rother.

Za 2.sv.války tudy vedla další z obranných linií - Gótská, kterou se maršál Kesserling snažil úspěšně znemožnit postup spojeneckých jednotek na sever do Pádské nížiny. Po kapitulaci Itálie a obsazení její německými jednotkami, zde bylo rozšířeno partizánské hnutí.]]> md5-hash:cc068251c74f242b99d25c44abc88434 weight:0 depth:2 Aveto mezi Salsominore a Rezzoaglio (před který je starý románský most).

Monte Penna

Rother: Cinque Terre trasa č.40. Na Passo dell'Incisa lze dojet autem a parkovat tam ale je to neasfaltová lesní silnice. U Casa Forestale není značená a lehce se mine v domnění, že je to nějaká cesta do lesa. Lehký a krátký výstup ale pěkné výhledy. Na vrcholu se několik lidí může ukrýt v nouzi před bouřkou v kapličce.]]> md5-hash:a7dc356947753f6a04d6850c47ffaa4f weight:0 depth:2 Massa, odbočka z Via Aurelia přímo ve městě na Antona a Passo Apuane je lehce přehlédnutelná. Silnice stoupá prudce serpentinami (několik fontánek s vodou) a pod hřebenem u Rifugio Citta de Massa prochází několika tunely. Za tunelem po pravé straně je památník partizánskému hnutí z konce 2.světové války. U něho je krásný stín, místo na přespání pod širákem i výhledy k hlavnímu hřebeni.

Po 17km Massa je Ristorante Le Gobbie (1037m), u něhož lze zaparkovat.

Druhou možností je příjezd z vnitrozemí z Castelnuovo di Garfagnana.

Od parkoviště po značce 33 vzhůru lesem, poté se přejde silnice do lomu a rovně po stezce 41 až do sedla Passo d'Angiola (1327m), tam vlevo a po hřebeni do dalšího sedla Passo degli Uncini (1360m). Zde ústí další možná varianta výstupu stezka 33. Dále prudce nahoru, poté se už mírněji úbočím obchází hora zleva a nakonec opět prudce na vrchol (1589m) s křížem. Celá cesta vede až těsně pod vrchol lesem a tudíž v příjemném stínu. Výstup cca 2hod. Z vrcholu kruhový rozhled od moře až k hlavnímu hřebeni.

Pokračuje se dále po hřebeni po stezce 31, která ústí na Paso del Vaso Tondo (1440m). Zde se odbočuje dolů do mramorového lomu (mimo provoz), kterým je potřeba sestoupit až do jeho spodní části. Značená cesta ale opouští širokou štěrkovou (lomovou) cestu a míří dolů k hlavní silnici, po které by bylo potřeba zase vystoupat nahoru. Pokračujeme tedy raději po vrstevnici po štěrkové silnici a přes několik dalších lomů se dostaneme k místu, kudy jsme stoupali při výstupu nahoru. Sestup cca 1,5hod, minimum stínu.]]> md5-hash:a94a3c7c03563eadbe97be19ecf30636 weight:0 depth:2 Příjezd z Aulla nebo z Parma směr na sedlo Passo di Lagastrello a do střediska Prato Spilla (1320m). Zde je velké parkoviště. Od parkoviště po schodech do lesa o kolem úbočí asi 20min k odbočce (před jezerem Lago Verdarolo) vpravo, nejprve lesem a poté na lány borůvek na sedlo nad Lago Palo a na hřeben pod Monte Malpasso (45min). Odtud po hřebeni mírně nahoru dolů přes Cima Canuti (1740m) až Monte Bocco (1791m) (35min). Odtud je možné sestoupit po sjezdovce k výchozímu bodu nebo si prodloužit kolem Monte Torricella. ]]> md5-hash:841c5492018170bdfcabc99ee59e7d36 weight:0 depth:2 Modena-Pievepelaga-Bagni di Lucca-Lucca do Pievepelaga, ze kterého kousek směr Passo di Radici a vlevo po úzké silnici Le Tagliole (do Pievepelaga se lze dostat také z Castelnuevo di Garfagnana silnicí přes Passo di Radici). U silnice silný pramen s kapličkou i místem na zastavení. Na konci silnice je ale velké parkoviště (1470m), voda i stoly na piknikování. Není zde ale možné parkovat přes noc. Jsou zde parkovací automaty, kde je nutno koupit parkovací lístek za 2EUR na den.

Od parkoviště po široké cestě, v zatáčce směrovka Lago Baccio na kamenitou stezku. Kolem jezera údolím (borůvky) až na hřeben, kde se dáme vlevo a dosáhneme Monte Rondinaio (1964m, 2hod). Pokračujeme zpět a po hřebeni atraktivní stezkou na La Particciola, Grotta Rosa a Monte Giovo (1991m), 45min.

Dále pak dolů na sedlo Colle Bruciata (1730m), kde se upustí hřeben a dáme se vpravo. Na další odbočce na Passo della Boccaia směrem na Lago Santo (1501m, 90min). Kolem tohoto ledovcového jezera už bude patrně hodně výletníku. Nesmí se v něm koupat. Od jezera pak za 10min dojdeme na parkoviště.]]> md5-hash:9b6f02e7c82fce0ce58217c360dd9a44 weight:0 depth:2 Příjezd z Garfagnana kde v Poggio odbočuje silnice do Vagli. Kolem přehrady do Vagli di Sopra, projet úzkými uličkami až k silnici k lomům. nebo směr Vagli di Sotto a těsně za mostem přes rameno nádrže odbočit vpravo. Nákladní silnice vede do údolí Arnetola, asfalt ústí u spodního lomu ale těsně před ním odbočuje vpravo prašná silnice k hornímu lomu Cava Formignacola. K němu lze vyjet běžným osobákem ale silnice poměrně značně stoupá a je třeba počítat s případným vyhýbáním se s protijedoucími náklaďáky svážejícími mramorové kvádry. Těsně před dolem je prostor, na kterém se otáčejí auta jedoucí do lomu. Vpravo vede už málo používaná cesta k opuštěným lomům. Zde je možno zaparkovat 2-3 auta (pozor, po cestě ač se zdá nepoužívaná, můžou jezdit stále auta) (1000m).

Už pěšky širokou cestou vzhůru (na odbočkách se držíme vpravo) až k opuštěnému lomu. Před ním odbočuje vlevo Via ferrata Vecchiacchi, která ústí na Focetta dell'Acqua Fredda. Tu lze použít pro prudký výstup pokud se nechcete vracet stejnou cestou zpět (shora se nezdá, že by zde byly nějaké exponované úseky ale nešli jsme ji a nevím jestli je nutné jištění a přilba!). V lomu vzhůru a nad ním se konečně objevuje částečně rekonstruovaná Via Vandelli, po které lehce vystoupáme k rozpadlým chatrčím (1560m, pramen vody). Zde je možno pokračovat rovně a dojít za 10min na Focetta dell'Acqua Fredda. Zde je krásný pohled do hladkých stěn pod Alto di Sella (1739m) s Via di Lizza i na chatu Rifugio Conti (1442m). K ní lze i sestoupit a dojít na Passo della Tambura (1620m) z druhé strany. Pokud ale pokračujeme vpravo dorazíme na sedlo Passo della Tambura za pár minut. Odtud po stezce vedoucí sutí a po skalách až na vrchol Monte Tambura (1889m). Výstup 2,5hod. Návrat stejnou cestou. ]]> md5-hash:494e44e53de7fa20ec2a20c7620c9c1d weight:0 depth:2 Rother: Severní Toskánsko č.49 je popsaná trasa k moři. Tuto trasu můžete pojmout jako etapovou individuální bojovku:

• 1.etapa: nalézt výchozí bod,
• 2.etapa: kdo první dojde do cíle, protože značení je dost žalostné ale podle popisu kupodivu souhlasí klíčové body na cestě i když ne všechny. Také mapka je mírně matoucí. Cílová pozorovatelna v mokřinách rozhodně není žádné luxusní sezení.
• 3.etapa kdo najde víc ztracených kamarádů.